...občas je člověk věcí jež roní slzy, věcí ukazující slabost...

Březen 2010

Zetba

27. března 2010 v 11:21 | psyDarkAngel |  Moje poezie
...není to moje poezie, ale tyto verše mne naplňují určitými pocity, to proto je sem dávám...popravdě, ani nevím, jestli Zetba je název, autor nebo kniha, ale dávám to sem se zdrojem ...je to z nějaké církevní stránky, na kterou jsem náhodou narazila, když jsem dělala seminární práci z dějepisu "Kostel sv. Václava"...

Člověk je ten, kdo v sobě nosí větší bytost, než je sám. (A. Saint-Exupéry)

Zetba
Znáš mrtvý život? Já ho znám
já ho žil
Dům bez oken a dveří
Kostel bez oltáře
Vypleněný sen
Plesnivé dny

Co ty víš o mlčení? Vím to já
O mlčení a hluchotě
Na nevnímané křižovatce
Bloudící nazdařbůh
Nehledající cesty

Já zloděj vlastního života
Polykač beznaděje
Architekt marných kruhů
Na černé vodě

Co ty víš o mlčení?
Co ty víš o živé smrti?
Vím to já

Každý z nás přece umí
nějakou krásnou báseň
a občas si ji přeříká
Někdo dřív
Někdo až hodně pozítří
Vím to já
Snad ještě není tak pozdě
aby se nedalo
vydávat svědectví

Každý z nás umí
nějakou báseň
a občas si ji přeříká
Pokud neprožívá
mrtvý život

hopeless

Nega - Haunted Jealousy

24. března 2010 v 16:21 | psyDarkAngel |  Nářez
Nega - Haunted Jealousy
...myslím, že tohle mluví za vše...neuvěřitelně uvolňující song...mám ho hrozně ráda...a ten videoklip je vážně skvělej...

...potřebuju vypadnout...

20. března 2010 v 15:55 | psyDarkAngel |  Mé mozkové průjmy
...potřebuju vypadnout...už mě to tu nebaví, ničí mě to tu...=c(...je mi pořád mizerně, můj život pomalu ale jistě kráčí diplomu "Sračka světa" a navíc je mi blbě i tělesně...jenom vidim jídlo, už se mi zvedá žaludek (teda, ne že by to na mě bylo kdovíjak vidět)...já vim, že si pořád jenom stěžuju, moc se omlouvám, ale potřebuju svoje emoce nějak ventilovat...
...mám jednu otázku: Je možný, aby mi po fyzickém výkonu (tělo by mělo produkovat endorfiny - nebo jak se tomu vlastně nadává - a mě je po tom ještě hůř) mizerně, blbě a depky se objevily daleko víc než normálně?...nevím...přijde mi to padlý na hlavu...
..ˇ.včera jsem "byla" u psychiatričky - údajně nemůže mluvit, takže jsem tam čekala cca půl hodiny, pak si sestra ode mě vzala prášky co nechci brát, řekla mi, že mi jiný stejně dát nemůže, takže jsem pak zase vesele šla domů...celkem fajn...už mě to, upřímně řečeno, nebaví...
...jinak mám dost hlavně sebe samý...můj osobní život i oficiální studentský se hroutí, navíc mi ani nezbývá čas ani chuť na moje sny...
...odpočívejte v pokoji...
dreams

...Ostříhaná...=c(

12. března 2010 v 16:49 | psyDarkAngel
...dneska jsem byla po dlouhý době u kadeřnice..hrůza...sice už jsem ty vlasy měla slabý a roztřepený, ale teď vypadam fakt hrozně...tohle píšu jen tak, páč mam pocit, že se mi podělal blog...=c(...pls, písněte, jestli máte taky ten pocit...=c(

...I can't live without my depressions!

7. března 2010 v 16:20 | psyDarkAngel |  Mé mozkové průjmy
...zase...prostě už je to moc silný...ten prudký nával pocitu zbytečnosti, trapnosti, osamocení...nutkání křičet a utéct pryč ('cause I'm so alive!!!)...už to nejde dál...ztrácím nad tím kontrolu...jako vždy...tohle píšu zase spontánně, ani nepřemýšlím o slovech, poslouchám Aiden...po dlouhé době...a cítím, jak se to všechno vrací...ty pocity...ten strach...ta bolest...ten pocit, že nikam nepatřím, ten pocit, že na mě nikomu nezáleží...já vím, zní to dětinsky, ale když se všechny tyhle hnusný a dětinský pocity nahromadí, hrozí exploze...už aby tu byla...
"WE'RE THE RIGHTOUS, WE'VE LOST OUR FAITH, OUR FAITH...WE'RE THE RIGHTOUS AND AFRAID!
...A FINE WAY TO DIE, A FINE WAY TO DIE, I HAVE FOUND THE ANSWERS TO MY PROBLEMS NOW..."
(jsme spravedliví, ztratili jsme naší víru, vlastní víru, jsme spravedliví a v obavách...skvělý způsob jak zemřít, skvělý způsob jak zemřít, nyní jsem našel odpovědi na své problémy)
...zase cituji wiLA, ale opravdu mi to pomáhá (song Bridge Of Reason, Shore Of Faith - to jen pro zajímavost)...nesnáším to tu...nesnáším sebe a nesnáším svůj podělaný život...dneska jsem s tátou koukala na jeden dokument o Metallice...překvapilo mě to...až na Kirka (takovej ten kudrnatej kytarista) a Jasona (bývalý basák, je mi fakt dost sympatický) se všichni chovali jak totální debilové, co nevidí nic jinýho než vlastní ego...James (zpěvák) pak byl po léčebně, takže byl celkem v pohodě, i když měl pořád z něčeho strach...dost nepříjemně mě překvapil Lars Ulrich (bubeník) - choval se fakt jak idiot...no nic, mým cílem není je kritizovat, ale jeden fakt mě překvapil....Jamesovi rodiče se rozešli, když mu bylo 12/13 let...moji také...jeho maminka zemřela, když mu bylo 16...mě taky...celkem mi to na něj změnilo názor...
...jinak další faktor mojí bolesti je právě maminka...nemůžu na ní myslet, aniž by se mi do očí nedraly slzy...je to všechno moje vina...neměla takhle skončit, jenom kvůli mojí neschopnosti a nevyzrálosti...já vim, teď už to nikomu a ničemu nepomůže...ale často před očima vidím, jak sedím u vany v koupelně a brečím...u postele si dělám modřiny a řezné rány...jak na mě maminka křičí, že jsem kurva, pes, štětka a že si hřála na prsou hada...("I know that memories never die, so this is my angel! And I know my scars won't heal tonight...'Cause they paid for, paid for!")...prostě se přes to stále nemůžu přenést...celkem byla muka o zsv, když jsme o psychologii brali duševní nemoci...brečela jsem, naštěstí si toho nikdo nevšiml...nevím, je to součást mě, jakoby zakázaná brána, kterou nedokáži otevřít, aniž bych neplakala nebo v duši netrpěla...já vím, už bych měla přestat s tím ponižujícím stěžováním, ale já to ze sebe prostě dostat musím...je mi líto...kdyby se to všechno alespoň dokázalo vyřešit samo, nebo to prostě jenom odcválalo z mojí mysli...už to všechno nemůžu unýst...to přetvařování...je stejné, jako když jsem ještě žila s maminkou...vintřní zmatek, jakoby se duše trhala na tisíc kousků, a přesto se na všechny okolo usmívala, a dělala, že se nic neděje, že všechno je "ok" ("I won't pretend that everything's alright when it's not!")
..."AS I PICK UP PEACES, I CAN'T LET GO, OF THAT ALL NEVER-ENDING NIGHTMARE..."
...jak sbírám, nemůžu to nechat jí, kousky celé té nikdy nekončící noční můry...
...jo...Aiden...zas, jak jinak...dokáží mne vyjádřit ještě líp než já sama...no nic, už to nebudu dál protahovat..
...jenom, ještě, sem dám jeden song...je to od skupiny Kreyson, jmenuje se Trápení...nemůžu si pomoct...kdykoliv to slyším, brečím...ať to slyším jednou, dvakrát nebo třikrát...prostě pokaždé...vzpomínám na maminku...=c(



...jede to!

6. března 2010 v 21:02 | psyDarkAngel |  Mé mozkové průjmy
...konečně jsem zprovoznila své video s Paulem Bettanym a songem Blue Eyes...popravě, jak už jsem to dlouho neviděla, přijde mi to chudý a trapný a jako by o ničem, absolutně to nevystihuje to, co jsem původně vystihnout chtěla...je to starý skoro rok, navíc je to moje první video za použití a kombinace videa a fotografie, takže alespoň něco...nejhorší na tom je, že se mi totálně podělal Windows movie maker, takže se nemůžu ani zdokonalovat, či se jen o to pokusit...
=c( ...kdyby jste měl někdo nápad či radu jaký program k tomu stáhnout, pls, napište, budu ráda...mezitím si vychutnejme bolestnou ukázku vlastní destrukce umění...


...chjo..=c(

2. března 2010 v 16:50 | psyDarkAngel |  Mé mozkové průjmy
...už jsem tu zas...proč?...dneska mi oficiálně zase začaly deprese...=c(...
...ráno, to jsem byla ještě v pohodě...přijela jsem v půl sedmý (hodina mi začíná v osm, nikdy jsem nepochopila, proč to dělám, ale celkem mi to vyhovuje..)..seděla, přišli kluci a já na ně řvala (můžou si za to sami, dělali si ze mě prdel, a bůh ví, že mi to prohlubuje moje masochystický pocity)..dokonce jsem po nich házela boty, prostě se ve mě něco zlomilo a já musela hulákat jak stoletá histerka...pak přišel další kámoš ještě s jednou holkou a já to nevydržela, prostě jsem se rozeřvala...ani nevím proč...pak jsem se celej den smála, jako by se nic nestalo...přijela jsem domu, a chytlo mě o...málem jsem se rozeřvala, jenom sedim a civim před sebe...měla ych dělat prezentačku na biologii, ale mám páteřníčky a nacházim jenom fotky, kde to spolu dělaj dva brouci...super...alespoň kdybych si nepřipadala jako zombie...