...občas je člověk věcí jež roní slzy, věcí ukazující slabost...

Červenec 2009

Fobie, aneb chorobný strach...

31. července 2009 v 10:03 | psyDarkAngel |  self-inflicted trauma
Proč tento článek?...prostě mě zaujala představa, že bych se mohla něčeho chorobně bát (upřímně, nesnášim mouchy a vždycky z nich panikařim, hrozně moc panikařim...jakýkoli hmyz...), takže jsem zjišťovala a zjistila některé dost zvláštní fobie...zařazuji to do sebezničujících traumat, podle mě to k tomu patří, také je to nějaká vrozená nebo "uhoněná" porucha...
(je to kopírováno z několika zdrojů)


Fobie je úzkostná porucha charakterizovaná chorobným, bezdůvodným strachem z věcí nebo situací. Postižený si nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen ho vlastní vůlí potlačit. Fobie má svůj objekt, na který je vázána a podle kterého je také pojmenována. Existuje mnoho různých druhů fobií.


Typy fobií:
  • ze zvířat
  • týkající se přírodního prostředí a okolí nás
  • situačního typu
  • týkající se nás samotných (našeho těla apod.)
  • týkající se neživých věcí
  • ze zranění

Agorafobie - Chrobný strach z volných prostranství
Agyrofobie - Chorobný strach z přecházení silnice
Aichmofobie - Chorobný strach z jehel a špičatých předmětů
Akrofobie - Chorobný strach z výšek
Algofobie - Chorobný strach z bolesti
Amaxofobie - Chorobný strach řídit auto
Anglofobie - Chorobný strach z Anglie, jejich kultury, jazyka apod.
Antrofobie - Chorobný strach z lidí
Arachnofobie - Ch. strach z pavouků
Arachibutyfobie - Ch. strach z arašídového másla
Autofobie - Strach ze sebe sama
Basiofobie - Strach z chůze
Batofobie - Strach z hloubek
Batrachofobie- Strach ze žab
Bibliofobie - Strach, nenávist ke knihám
Bromidrosifobie - Strach z vlastního tělesného pachu
Bulimie - Strach z tloušťky projevující se poruchou příjmu potravy (přejídání a poté vyvrhování potravy)
Chronofobie - Strach z plynutí a redukce času života
Cibofobie - Strach z jídla
Coulrofobie - Strach z klaunů
Cypridofobie - Strach z kontaktu s pohlavně nemocnými jedinci
Dromofobie - Strach z přecházení ulice
Dysmorfofobie - Strach z vlastní ošklivosti, ze subjektivně či objektivně nevýhodné změny vzhledu, z nápadnosti vzhledu, nebo z tělesného znetvoření, často vede k sociální izolaci
Enissofobie - Strach z kritiky (na vlastní osobu)
Entomofobie - Strach z hmyzu
Ephebifobie - Strach z teenagerů
Eremofobie - Strach být sám
Erotofobie - Strach z milostného a pohlavního života
Erytrofobie - Strach ze zčervenání
Fagofobie - Strach z polykání
Fobofobie - Strach z vlastního strachu
Fonofobie - Strach z jakýchkoliv zvuků
Gamofobie - Strach ze sňatku
Gefyrofobie - Strach z mostů
Genofobie - Strach z genů, z genetických úprav potravin
Gnosiofobie - Strach z vědomostí, znalostí
Grafofobie - Strach ze psaní
Gynofobie - Strach z žen (u mužů)
Hafefobie - Strach z doteků
Hedofobie - Strach z radosti
Hemafobie - Strach z krve
Hexafobie - Strach z čísla 6
Hexakosioihexekontahexafobie - Strach z čísla 666
Hierofobie - Strach z posvátných věcí
Hypnofobie - Strach z usnutí
Kakotechnofobobie - Strach z vlastního nemotorného počínání
Keirofobie - Strach ze stříhání vlasů, z holení
Keraunofobie - Strach z bouřek, z blesků
Klaustrofobie - Strach z uzavřených prostorů
Kyberofobie - Strach z počítačů, z ovládnutí lidstva roboty
Laliofobie - Strach z vlastního hovoru, z veřejného projevu
Melofobie - Strach z hudby určitého druhu
Mentální anorexie - Strach z tloušťky projevující se poruchou příjmu potravy (odmítání potravy)
Mysofobie -Strach ze špíny
Negrofobie - Strach z černochů
Nekrofobie - Strach z mrtvých, ze smrti
Neofobie - Strach z něčeho nového
Nomofobie - Strach ze ztráty telefonního signálu
Norofobie - Strach z nemocí
Odynofobie - Strach z bolesti
Ofidiofobie - Strach z hadů
Ommatofobie - Strach z pohledu do očí
Panfobie, pantofobie - Strach ze všeho, z jakéhokoliv vzruchu v okolí, panikářství
Papafobie - Strach z papeže
Pedofobie - Strach z dětí
Phagofobie - Strach z polykání
Pseudofobie - Strach ze lži, z přistižení při lži
Pyrofobie - Strach z ohně
Scopofobie - Strach z pohledů druhých
Siderodromofobie - Strach ze železnic
Sociální fobie - Strach ze sociálního (mezilidského) kontaktu
Spektrofobie - Strach ze zrcadel
Stasiofobie - Strach postavit se a chodit
Tabofobie - Strach z vyschnutí míchy
Tafefobie - Strach z pohřbení zaživa
Teofobie - Strach z Božího hněvu
Tetrafobie - Strach z čísla 4
Thanatofobie - Strach ze smrti
Tokofobie - Strach z porodu
Trichofobie - Strach z chlupů a vlasů
Triskaidekafobie - Strach z čísla 13
Venerofobie - Strach z onemocnění pohlavní nemocí
Verbofobie - Strach z některých slov
Vomitofobie - Strach ze zvracení
Xenofobie - Strach, nedůvěra ke všemu cizímu
Xenoglosofobie - Strach z cizích jazyků, z učení se jim
Zoofobie - Strach ze zvířat

...upřímně si myslím, že ač některé se zdají být směšné, ve skutečnosti moc legrační nejsou, takže na to laskavě berte ohledy...

Com@posed - Ikaros

30. července 2009 v 14:14 | psyDarkAngel

Ikaros
...kvalita nic moc, ale snad to bude slyšet...
...kdyby ne, tak tady se to dá poslechnout...

Ikaros
Horký vzduch proudí mi nad hlavou,
čekám na chvíli osudovou.
Ted´brána se otvírá
- skvělý tempo

Začínám ztrácet pochyby,
není tu místo pro chyby.
Před sebou ještě mnoho kol,
musíme se rvát.

Let´s Get Ready To Ride...
Let´s Get Ready To Ride...

Horizont přeletím s nadějí,
snad se mi ruce už nechvějí.
A udržím svý tempo proti všem.

Řadím, stíhám, stopu měním,
potýkám se s vnitřním omezením.
S tímhle kolem jsem se porval,
to mě vybízí.

Na vrcholu být dřív než ostatní,
to opojení dobře znám.
Slávu dobít, pryč utíkám ,
ten první vždycky zůstane sám.
Je to ok chuť vítěztví poznávám,
odmítám prohru tížící.
Tak se připrav na ten ráj,
hm... možná ti kousek dám.
[2x]

Jsi za mnou,
koupeš se v mojem stínu.
Jak mávnou, polykáš prach.
Stůj dole, mě nikdy nepřeletíš.
Mý křídla jen slunce roztaví.

Na vrcholu být dřív než ostatní,
to opojení dobře znám.
Slávu dobít, pryč utíkám ,
ten první vždycky zůstane sám.
Je to ok chuť vítěztví poznávám,
odmítám prohru tížící.
Tak se připrav na ten ráj,
hm... možná ti kousek dám.
[2x]

Aiden - Life I Left Behind

29. července 2009 v 13:14 | psyDarkAngel |  Depressive music
...já vim, včera jsem dávala jeden jejich song a dneska dávám zase, ale tohle video se k tomu textu dost hodí...opět Aiden a opět můj překlad...
...myslím, že ten text docela dobře znázorňuje moji prázdnotu, přestože to neni tak hrozný jaký to má ta holka v tom klipu...
...na začátku je normálně delší předehra, to jenom pro zajímavost...to video pak pokračuje a song jede znova, takže song z alba končí stejně jako text zde na profilu...jsou k tomu i španělský titulky, prostě obyčejný fanouškovský video...jinak to video je z filmu Speak, herečku můžete znát ze ságy Stmívání...užijte si to, mě osobně se to moc líbí...
...jinak je to z prvního alba, takže wiLův hlásek je ještě dostatečně sexy...takovej neotrkanej =cD...

Life I left BehindŽivot Jsem Nechal Za Sebou
I remember when I used to wake up
I remember what I used to be
I remember how I used to wake up so wrong now
I remember this life I left behind
On empty shelves
In empty rooms
In lifeless skies
In lifeless skies
In empty shells
I remember when I used to
Be my own self
I remember when
We were so young
I remember when I used to
Wake up so lost now
I remember when
we were so
My friend
My own
My end

Break
Watch me break

She won't have to stand and walk alone now
To stand and walk alone
Don't have to stand and walk between us now
Forever wanting

This life has never made me question
Is it wrong to think
How empty is the answers
This life has never made me question
Is it wrong to think
How empty is the answers

This life I left behind
This life I left behind for you
[2x]
Vzpomínám, kdy jsem vstával
Vzpomínám, co jsem byl
Vzpomínám, jak jsem tehdy vstával tak špatně
Vzpomínám, tenhle život jsem nechal za sebou
Na prázdných policích
V prázdných místnostech
V oblohách bez života
V oblohách bez života
V prázdných skořápkách
Vzpomínám, jak jsem býval
Sám sebou
Vzpomínám, jak
Jsme byli tak mladí
Vzpomínám, jak jsem tehdy
Vstával tak pozdě
Vzpomínám, jak
Jsme takoví byli
Můj příteli
Můj vlastní
Můj konci

Lámu se
Sleduj mě se lámat

Ona teď nebude muset stát a chodit sama
Stát a chodit sama
Nemusíš teď stát a procházet mezi námi
Navždy čekající

Tento život mě nikdy nenutil ptát se
Je špatné přemýšlet
Jak jsou odpovědi prázdné?
Tenhle život mě nikdy nenutil ptát se
Je špatné přemýšlet
Jak jsou odpovědi prázdné?

Tenhle život jsem nechal za sebou
Tenhle život jsem nechal za sebou kvůli tobě
[2x]

Aiden - We Sleep Forever

28. července 2009 v 14:03 | psyDarkAngel |  Depressive music


...tuhle písničku prostě miluju...možná je to klipem (soundtrack k filmu Dead Silence - Zlověstné Ticho), možná hudbou, možná textem...možná vším...nevím, ale prostě je to úchvatná písnička a prostě jí sem musím dát...
...ten překlad je můj, takže zase neručím...podle mě je celkem slušnej...

We Sleep ForeverSpíme Navždy
She walks the line into her deathbed rings
I say she's all alone
Begging for forgiveness
I won't teach her to lie or make a plan
With that clairvoyant stare and
grin
God won't forgive me
For this I know
And tragedy unfolds tonight
So sever my skin apart
Take this sadness and close your eyes love

Hey, call the angels
This razor blade was meant for me
Hey, call the angels
We'll mutilate insanity

She cuts the blade although it's much to dull
I say she's all alone
Fighting for redemption
I know a little pain, a little lust
I lose myself at night to feel the rush
Of tearing my skin apart
Take this sadness and close your eyes love

Hey, call the angels
This razor blade was meant for me
Hey, call the angels
We'll mutilate insanity

Go deeper, I feel it
I see your ghost appear
Go deeper, I see it
I feel you ghost appear

I will say goodbye tonight
(We'll sleep forever)
Hold on, hold on tonight love
We'll sleep forever
Hold on, hold on tonight love
We'll sleep forever
Hold on, hold on tonight love
Close you eyes

Hey, call the angels. This razor blade was meant for me
Hey, call the angels. We'll mutilate insanity
[x2]
Chodí po laně do svých kruhů smrtelné postele
Říkám, je pořád sama
Prosící o odpuštění
Nebudu jí učit lhát nebo vymýšlet plán
S tím jasnovidcem zírají a doširoka se
usmívají
Bůh mi neodpustí
Za to, co vím
A tragédie se dnes v noci rozkládá
Tak nikdy neoddělí mou kůži
Ber tenhle smutek a zavři oči, lásko

Hej, volej ty anděly
Tahle žiletka byla určená pro mě
Hej, volej ty anděly
Budeme zmrzačeni šílenstvím

Řeže se žiletkou, přestože je moc tupá
Říkám, je pořád sama
Bojující za vykoupení
Znám malou bolest, malou touhu
Ztratil jsem se v noci, abych cítil ten nápor
Roztrhání vlastní kůže
Ber ten smutek a zavři oči, lásko

Hej, volej ty anděly
Tahle žiletka byla určená pro mě
Hej, volej ty anděly
Budeme zmrzačeni šílenstvím

Běž hloub, cítím to
Vidím tvého ducha se zjevovat
Běž hloub, vidím to
Cítím tvého ducha se zjevovat

Dnes v noci řeknu sbohem
(Budeme spát navždy)
Vydrž, vydrž tuhle noc lásko
Budeme spát navždy
Vydrž, vydrž tuhle noc lásko
Budeme spát navždy
Vydrž, vydrž tuhle noc lásko
Zavři oči

Hey, call the angels. This razor blade was meant for me
Hey, call the angels. We'll mutilate insanity
[x2]

...návrat...ne však příliš veselý...

27. července 2009 v 17:48 | psyDarkAngel |  Mé mozkové průjmy
...čím začít?...dlouho jsem tu nic nepsala a mezitím se toho docela dost stalo...asi začnu tím nejnovějším a nejradostnějším...budu se pomalu potácet do minulosti a nabírat s sebou svůj posmutnělý příběh...

...takže včera jsem se vrátila od rezinky...jeden z nejlepších týdnů mého života...moc mi to pomohlo, potřebovala jsem se odsud dostat pryč a přiřítit se do náruče člověku, kterému momentálně věřím ze všech nejvíc bylo to nejlepší, co mě mohlo nyní potkat...děkuji za pozvání, za pomoc a podporu, opravdu moc si toho vážím...snad ti to někdy budu moct oplatit...program celého mého pobytu u své nejlepší kamaráky popisovat snad nemusím, prostě jsme se bavily jako každé jiné pubertální subjekty....děkuji ti za to ještě jednou...

...dál...psala jsem tu o jednom klukovi...tak nějak (?) to trošku (?) vyprchalo...prostě jsem si uvědomila, že to byla chyba (svěřovat se své "kámošce") unáhlit se ve svých projevech okolí (docela úžasně mi to zařídila tak, že jsem se mu musela přiznat, páč kdybych to popřela, vypadala bych jako bezpáteřní idiot), přestože jsem to tak (s ohlédnutím po nějaké době) opravdu a upřímně necítila...nakonec to zařídila tak pěkně, že vlastně mu zakecala svůj věk (v době, kdy si s ním začala psát jí bylo 15 a jemu řekla 17), takže vlastně kdyby zjisil, kolik jí je doopravdy, ani po ní neštěkne...moc dobře věděla, že když už jsem se mu teda přiznala, že to budu chtít nějak vysvětlit, jenže se s ním nějak moc "skamarádila", takže vlastně teď s ním má na profilu nějaký komentáře a i fotky prostě má ve smyslu odkazujícím na něj...upřímně, děsně mě to sere...ne kvůli tomu klukovi, na něm mi nezáleží, ale na tom, že jsem jí věřila, měla to být moje kámoška...jenže to není jenom s tímhle...takhle je to se vším...já si něco najdu nebo po tom začnu šílet a ona to má taky...už před cca 3 lety, když jsem začínala s Aiden mi byla schopná napsat na profil, že "mě má ráda, sice ne tolik jako wiLa (zpěvák - pozn. aut.), ale jinak docela jo", přestože od nich znala sotva 2 písničky, a to ještě z jejich novýho alba a ani o nich nic nevěděla!!! Pak si ještě dala na profil jejich fotky s textem "moji miláčkové" a "strašně je miluju" apod.!!! ...myslela jsem, že už to přešlo, ale prostě musí mít to samý co já...takhle to možná zní malicherně, ale mě to prostě nehorázě sere!!!
(hele, my o vlku...zrovna ji vidím z okna s nějakejma holkama - mladšíma - jak jinak...teď asi působím jako blbka co musí jenom pomlouvat, ale abych pravdu řekla, hrozně moc jsem se tím uvolnila...já svině jedna mrňavá...)
....jo, a abych nezapomněla...pohádala jsem se (pravděpodobně mě teď nesnáší) s mojí kámoškou ze třídy...pravděpodobně za to můžu já, což mě dost sere...ze třídy jsem jí měla nejradši, opravdu se mi snažila pomoct když jsem potřebpovala a já to asi nějak podělala...omluvy mi stejně nebude brát vážně, ale stejně se o to pokusím...zvláštní na tom je, že je na mě nasraná kvůli tomu, že jsem se údajně věnovala víc jiné holčině, při tom já si myslím, že jsem se pořád věnovala jenom jí a nechtěla jsem, aby ta druhá byla odstrčená...pravděpodobně už jí to nevysvětlim...pane bože, já poseru snad úplně všechno!
...pak se nikdo nemůže divit, že mým osobním heslem je

"I SET MY FRIENDS ON FIRE"

a
...nojono...chybama se člověk učí...čím menšímu počtu lidí věříš, tím míň lidí tě zklame...

...konečně se dostávám k problému, kvůli kterému jsem tohle začala psát...matně si vzpomínám, co jsem vlastně tehdy psala o mámě...asi toho nelituju, páč tehdy jsem to tak cítila...jediná věc, které lituji a která je moje vina, je ta, že jsem to tak CÍTILA...to mě moc mrzí...nyní, s odstupem času, to vidím jinak...mohla jsem to všechno změnit, ale teď už je na vše pozdě...

...zpět k věci...maminka umřela...prostě se nechala vyhladovět...přirozeně to ví celý město a přirozeně se vydrala na povrch pravá lidská povaha...lidi pomlouvaj, odsuzují ty, kteří se o to dostatečně nezajímají nebo mojí rodinu brání...a mě?...mě je to ABSOLUTNĚ JEDNO!!!...teda ne maminčina smrt...tu jsem brala opravdu těžce...když mi to táta řekl, dostala jsem histerický záchvat a dvě hodiny v kuse děsně řvala (brečela) a klepala se...jedno jsou mi reakce toho posranýho města, opravdu to tu nenávidím, jenže s tím nic dělat nemohu...seru na lidi, chodím s hlavou hrdě vztyčenou a ať se ostaní třeba sežerou navzájem...myslím, že teď, po maminčině smrti, si všímám pomíjivého života kolem a začala jsem se víc věnovat věcem, které mě zajímají a které mě jakkoli vyjadřují (své obrázky někdy zveřejním), ač jsou to někdy pouhopouhé malichernosti...vnitřně jsem se hrozně změnila...jsem pořád taková zaražená, věčně otrávená, nic mě nebaví, častějí než kdy jindy mě přepadá smutek a sotva zvladatelnej vztek, někdy mam prostě děsnou chuť na každýho řvát a každýmu dokazovat, jak je mi nepříjemný se na něj jenom dívat (teda, u rezinky to bylo jiný, protože mi strašně moc pomohla už jenom tím, že jsem byla pryč daleko od toho všeho, ale jakmile jsem byla chvíli sama, zas to na mě přišlo)...
...jinak vzhledem k tomu, že prababička zemřela celkem nedávno, maminka se nemohla uložit do hrobky a musela být zpopelněna..ze srdce jsem to nechtěla, ale nebyla jiná možnost...smrt nám prostě neřeknou, jenom nezemřela cizím zaviněním a to je vše, co víme...katastrofa!!!...osobně si myslím, že je to ubírání práv rodině, ale i kdybych se postavila na hlavu, nic s tim neudělám...taky mě nasral maminčin otec...byl sice v obě pohřbu u příbuzných v Chorvatsku, ale snad sakra mohl přijet na pohřeb vlastní dceři!!! ...dokonce i ten kokot strejc tam byl...no, prostě jestli ho někdy uvidim, pěkně si to schytá...opravdu nebudu rozdejchávat výlevy a provokace nějaký senilní generace...prostě se s nim klidně porvu (sakra, už jde zase na mě záchvat vzteku...vždycky se mi rychle rozbuší srdce a buď musím do něčeho kopat, mlátit, nebo alespoň na sobě projevovat nějakou bolest)...radši už toho nechám, fakt je toho moc...hlavní je, že jsem se z toho vypsala a docela se mi ulevilo...
...alespoň něco, díky čemu se cítím svobodnější...můj vnitřní vesmír, můj blog, moje fantasie, moje názory...hrozně moc chci odsud odletět a je mi jedno jestli třeba do Tramtárie nebo poletím pár sekund dolů...
...občas se nachytám při pomyšlení na něco podobného...je to hroznej pocit, jako kdyby po mě chodila železná bota...prostě nepopsatelná bolest....
...ale alespoň pak nic nebude bolet...neuvěřitelně přesně to vystihuje text z The Heart Of Everything (Within Temptation):
Stay with me now I'm facing
my last solemn hour,
very soon I'll embrace you
on the other side.
Hear the crowd in the distance,
screaming out my faith,
now their voices are fading,
I can feel no more pain.
Zůstaň teď se mnou, zrovna čelím
své poslední svaté hodině,
velmi brzo tě objemu
na druhé straně.
Slyš ten dav v dálce,
jež vykřikuje mou víru,
teď jejich hlasy slábnou,
už necítím žádnou bolest.