...občas je člověk věcí jež roní slzy, věcí ukazující slabost...

MŮJ VNITŘNÍ DÉMON

27. dubna 2008 v 17:01 | psyDarkAngel |  Moje poezie
MŮJ VNITŘNÍ DÉMON

Ležím ve tmě,
ten démon ukrytý ve mě
se mne snaží potopit hlouběji
a tělo podobné oběti
zabít, ba zničit,
ač ten boj nechci ještě skončit.
Ve mě se mísí rozporuplné pocity, i když on je bezcitný.
Vyděšeně hledím do stropu,
snad tam najdu útěchu či stopu,
jak zabránit tomuto utrpení
a vytvořit iluzi uzdravení.
Beze slova volám o pomoc,
zvony již odbíjejí půlnoc.
Vždyť naděje umírá poslední,
proto vydržím tohle utrpení.
Snažím se ukončit tu noční můru,
vyváznout ze světa Stínů.
Rozsvítit v sobě,
nenapodobovat oběť,
rozptýlit šeď,
zbourat tu zeď.
Proč to nejde?
Proč ten démon dál bdí ve mě?
Proč se nemůžu probudit?
Proč jsem se musela narodit?
Budoucnost však nelze předvídat
a můj Osud je zde umírat,
hledět vlastní smrti do očí
a čekat, jak se mnou naloží.
Již dávno jsem si mohla zvyknout
a raději si oči vydloubnout,
než pozorovat vlastní duši
jak provádí sebedestrukci,
mého démona se mi vysmívat
a dále štěstí předstírat.
Přetvářka je však moje další jméno,
které mi vnutilo mé podvědomí samo.
Stydím se za něj a zároveň jsem hrdá,
neboť je v něm skryta celá realita.
A tak dál v sobě svádím boj s nekonečnou tmou,
loučím se s vnitřní čistotou...
Toho prokletého démona zabiju až budu mrtvá,
toho démona jménem *moje jméno*.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hwi Hwi | 22. prosince 2008 v 10:40 | Reagovat

Úžasný... Nádherný... A až moc krutý.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama