...občas je člověk věcí jež roní slzy, věcí ukazující slabost...

MOJE ZÁVISLOST

27. dubna 2008 v 17:14 | psyDarkAngel |  Moje poezie
MOJE ZÁVISLOST

Jsem netrpělivá,
již dávno mi krev netekla.
Vše mi z rukou padá,
už abych si TO udělala.

Přiznávám, jsem na TOM závislá,
potřebuju TO, abych byla šťastná.
Vždyť Bolest není zas tak strašná,
nežere lidstvo, ale je nenasytná.

Potřebuju ji, abych našla útěchu
a na chvíli ulehčila tu závadu.
Závadu na emočním zdraví,
které nikdo jiný nezachrání.

Utíkám prázdnými ulicemi,
myslí se ubírám na jedinou přítelkyni.
Musím najít nějaký tichý koutek
a pustit se do svých sebedestruktivních choutek.

Melancholické místo u vody,
to jistě má své a mnou potřebné výhody.
Opuštěná polorozpadlá lavička
se snaží vnutit do paprsků sluníčka.

Ale protože je pod nadvládou stínu,
ihned se k ní rozeběhnu.
Posadím se, nadechnu se,
zalovím v kapse,
za chvilku ji držím v ruce.

Koho?
No přece toho,
kdo mne v nejtěžších chvílích podržel,
ač jeho srdce nikdo nikdy tlouct neuslyšel.

Držim ji v prstech,
co s ní budu provádět lze naznačit v gestech.
Úsměv vytvořený blahem
lze vykouzlit jediným tahem.

Ostří nořící se do kůže
brzy objasní, kdo se na co zmůže.
Na mé ruce se rýsují čáry z krve,
v hlavě se rozezvonil alarmující zvonek.

Rozum spojený s nebezpečím
bojuje proti sklonu sebezničujícím.
Ale copak si můžu pomoci?
Copak v sobě ještě najdu pud sebezáchovy?

Ta touha je moc veliká,
touha dostat se z tohohle života.
Vždyť fyzická bolest
je menší než psychická bolest.

Úsměv podobný úšklebku
nyní zcela ovládl mou mimiku.
Krev z ruky teče,dopadá na zem,
konečně zas vím,kým jsem.

Sviní, ze které svini udělat tenhle svět,
některé věci je však lepší nevědět.
Přiznávám, jsem závislá na Bolesti,
která mi uměle dodává pocit zdravé velikosti.

Narozdíl od okolí mne nesráží k zemi,
ruku podá i v té nejvyšší nouzi.
Je to špatně?
Jsem proto svině?

Lidská společnost je různorodá
a v téhle situaci jistě nejsem sama.
Bohužel jsem opuštěná bez jediného opravdového přítele
s mojí závislostí na bolest a žiletkou zařízlou v žíle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 rezinka rezinka | Web | 27. dubna 2008 v 17:37 | Reagovat

nevím co mám říct .. prázdnota, bolest, strach,

2 psyDarkAngel psyDarkAngel | 27. dubna 2008 v 18:06 | Reagovat

...jenom tě doplním... UTRPENÍ...

3 Hwi Hwi | Web | 12. května 2008 v 6:57 | Reagovat

Achjo... Tak z tohohle už jsem se doopravdy rozplakala... Nejhorší pocit je vidět trpícího člověka  a vědět, že mu nejde pomoci... A to tě ani neznám... :(

4 psydarkangel psydarkangel | 15. května 2008 v 14:31 | Reagovat

děkuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama